Makedonie: Tetovo - Gostivar
04.10.2023 07:53
Z Tetova vyrážíme na jih směrem na Gostivar. Kolem poledne začíná být docela teplo. Přejezd údolím Polog po západní straně (po úpatí pohoří Šar Planina) není moc příjemný. Je tu vpodstatě souvislá zástavba, trochu provoz a celkově to chce stálé soustředění. Také "neviditelné" retardéry nepomáhají pohodě za řídítky. Na druhou stranu tu není žádný stress co do "shánění potravy".
Na různých místech dnes několikrát slyšíme česká slovíčka z úst místních, nebo alespoň hlášku typu: mám 3 bráchy, dělají v Brně, ségra dělá v Německu.
Odpoledne je ve stínu nějakých 27°C, slunka je dost a lehký vítr v zádech umocňuje přehřívání ve výjezdech.
Večer je mi docela nedobře. Příliš nepomáhá ani namočení trika a studená cola, kupodivu ani minerální tablety Penco. Svalová slabost a nevolnost, podobný stav jsem si už párkrát "užil".
Martina se mě za jízdy ptá, zda jsem v pohodě. V překladu to znamená:" Jedeš tak pomalu, že mám strach o tvé zdraví." Přehazuju vozík na její kolo což mi dost pomáhá. 35kg odlehčení je holt znát. Na závěr ještě kousek stoupáme a kempíme nadivoko na opuštěném a zarostlém fotbalovém hřišti. Vypadá to tu dost nevábně a na skládku to taky není daleko.
Spí se tu ale nakonec luxusně. Je chladněji a nejsou tu psiska co přes den spí a v noci štěkají.
Budíky máme na brzké vstávání, ale překvapuje nás zpěv muezína už v 5:40. Vlastně zní přijemněji než naše budíky. Nakonec odkládáme výjezd na Mavrovo a vyhlašujeme odpočinkový den pro nabrání sil. Diagnostikuju sám sebe, že mi něco chybí:-D
Sjíždíme kousek zpět do města Gostivar.
Doplňuji zásoby poctivě. Skoro by bylo zajímavé zapsat, co dnes všechno sním. Pod záminkou "tohle mi určitě chybí" je toho hromada:-) Taky kupuju v lékárně rehydratační roztok, probiotika a železo.
Město má jinak vcelku ucházející centrum, kde probihají i nějaké pravidelné úklidy. To je dost znát. Naproti tomu třeba na dětském hřišti opodál pravidelné úklidy neprobíhají. To je taky dost znát. Martina poměrně trefně shrnuje zdejší poměry: "Smrdí to tu jako v zoo, ale zoo nikde nevidím. Je tu jen dětské hřiště. Doufám, že nám tu krysy nesežerou ty zásoby, co jsme teď koupili. Až dítě sleze dolu z tý prolejzačky tak ho musíme celý vydesinfikovat.":-D
Večer vyjíždíme do obce Vrutok. Pramení tu řeka Vardar, to jsem chtěl omrknout. Ona spíš odkudsi vytéká, ale místo je to překvapivě vymazlené a čisté. Opodál stojí kostel sv. Archanděla Michaela, taktéž pěkný.
Navíc je tu krásný travnatý a rovný plácek. A také voda a zásuvky. Tak kempovat tu by bylo trochu drzý a neuctivý, to nechceme. Vedle je navíc zástavba a taky velkej a nehezkej hotel. Akorát elektroniku tu trochu dobijeme a jedeme dál. No docela to nabíjí pomalu, tak se aspoň navečeříme. A jak se připozdívá, tak se nám přestává chtít dál do polí. A ten hotel byl stejně nejakej rozestavěnej, ne? Martina to rozčísne hláškou made in CZ: "heleď ale zákaz stanování tu nikde psanej není, no ne?".
Ráno vyrážíme brzy, čeká nás stoupání na Mavrovo.