20.11. Nepal (5) - Cesta do Baglungu a Pokhary, zpet v civilizaci, Kathmandu

07.12.2014 07:47

20.11. Nepal (5) - Cesta do Baglungu a Pokhary, zpet v civilizaci, Kathmandu

Stojime v Burtibangu u "kasy" na "autobusovem placku", ktera vypada spis jako kotec pro psy. Trochu me prekvapuje cena 800 rupii za osobu za cestu do Baglungu. Vysvetleni prichazi se sdelenim o dobe jizdy kolem 8h. Ajaj, tohle bude asi bolet.
A taky ze boli. Trasa meri pouze 85km, ovsem povrch je vhodny jen pro tanky a autobusy Tata. Hodilo by se rici, ze Baglung lezi za sedmero horami a sedmero rekami, jen tedy tech hor a rek je vice. Vetsina toku se prirozene brodi. Batohy si bohuzel bereme na palubu, coz nejvic schyta zkusena cestovatelka Gemma. Slape se po pytlich s ryzi, proc by se nemohlo slapat po nejakem cernem batohu. Tedy cerny byl pred cestou, v cili uz nikoliv.
Na zastavce nedaleko cile triclenny personal meni zadni kolo. Naskyta se nam zajimavy pohled. Chlapici si nachystaji naradi u zadni napravy, v cemz se v okenku nad nimi objevi neci hlava a cele misto pod sebou pozvraci. Inu, je nebezpecne menit rezervu v Nepalu:-D
Do Baglungu prijizdime na sra*ky asi v pul 10 vecer. Z meho pohledu se tato cesta vyhoupla tesne na prvni pricku nejstrasnejsich autobusovych presunu:<>) Hned vedle zastavky se nachazi "normalni hotel". To v praxi znamena ubytovaci zarizeni se studenou vodou z kohoutu misto sprchy, rano bez vody uplne. Za 200 rupii za pokoj je to dobre misto pro otrle. Z dopoledni prochazky po Baglungu se vyklube prochazka do "pekarny" a zpet. Hledani autobusoveho "nadrazi" konci po 2 minutach setkanim s autobusem, jehoz "pruvodci" rve z otevrenych dveri "Pokhara, Pokhara...". Cesta vede po vyasfaltovane silnici a trva jen 2,5h, clovek by si skoro pripadal jak na nemecke dalnici:)
Pokhara na nas pusobi poklidneji nez Kathmandu, coz je fajn. Ubytovavame se v "hotelu Royal Choice" za 800 rupii na noc. Stoji mimo komercni ctvrt "Lakeside", coz nam vyhovuje. Tepla voda je fajn. Jsme celi ponekud spinavi, vcetne vsech nasich veci. Na ulici dostavam nabidky k oholeni a ostrihani:-)
Davame si vyprat osaceni, tuto varku jim nezavidime:-D Uzivame si nadbytek potravin a davame se trochu dokupy. Ve meste nakonec zustavame 3 noci.
Behem jedinneho dopoledne se nam dari prodlouzit si viza o 15dni (3200 rupii/os) a zaridit si TIMS kartu pro dalsi tapani v horach (2000 rupii/os). Na pobyvani v Nepalu zcela necekana produktivita:-D Shodujeme se, ze Nepalci jsou v tomto smeru velmi vyspelou zemi - vytahat penize z kapes opravdu umi:-D Holt neni spatne mit v zemi vyjimecnou prirodu.
Davame si k obedu momo (pelmene) a Khalja set. Porce jsou trochu smesne, lec za 200 rupii za oba omluvitelne. Nedaleko mistniho jezera nas zastavuje zena, jez se predstavuje jako tibetska uprchlice. Je celkem nevtirave prijemna a tak ji hned neposilame nekam a nechavame si ukazat rucne vyrabenou bizuterii. Pekna. Pani povida, ze ma sice vysokoskolske vzdelani, ale ze ji je tu bez nepalskeho obcanstvi k nicemu.
Nasledujici den se vydavame pesky ke stupe (budhisticky chram) na kopci. Cesta nam zabere necele dve hodinky a je docela fajn. Stoupani lesem nam zprijemnuje setkani s opicemi, budou to zrejme makakove. O kus vys si vsimame skupinky mladiku schazujici ze stromu nejake plody. 2 z nich se vysplhali po hladkych kmenech do zcela nehorazne vysky. Sikovnosti si nicim nezadaji s opicemi, myslim ze jsem nikdy nevidel nekoho takhle splhat po strome. Plody padajici na zem maji ovalny tvar a prisernou chut.
World peace stupa je pekna, lec jsme cekali trosku hlubsi duchovni zazitek. Vyhled by byl za jasneho pocasu paradni. Nemuzeme si nevsimnou mladeho paru, ktery na travnicku pred stupou provadi velmi pokrocile joginske kreace. Zpatky sbihame rychleji, davame si obed v postranni ulicce lakeside ctvrti a po skypu jeste veceri pobliz hotelu. Podnik je to veskrze lokalni, objednavame si 4 talire s umyslem velke ochutnavky. Tady jsou ovsem porce velmi poctive, takze mame co delat, abychom do sebe jidlo nacpali:-)
V hotelove koupelne si vsimam gumove atrapy jesterky nade dvermi. O to vetsi sok mi zpusobuje jeji rozbehnuti, pote co na ni zblizka zamavam:-)
Pred odjezdem z Pokhary zjistuji absenci jedne vlnene ponozky High Point. Vzhledem k predchozi navsteve "pradelny" je mi jasne, kde se stala chyba. Neda mi to a jdu jeste jednou do podniku, kde jsme si nasi nechutne spinavou hromadu nechali prat. Po 40min cekani prijede sef na skutru, vezme si zbylou ponozku, odjede a za 10min se vrati s obema. Necekane rozreseni na mistni pomery:-)
Cestou na hotel mi zase pada huba z vyhledu na sever. Tohle prevyseni je proste naprosto nehorazny.
Cestu do Kathmandu vnimame trochu hure nez tu opacnym smerem. Jedeme mikrobusem za 500 rupii na osobu, cesta trva tentokrat asi 6h.
V hlavnim meste se ubytovavame hned u autobusoveho nadrazi. V blizkosti je temer vse potrebne, navic tu neni po turistech ani pamatky. V nedaleke vyvarovne jsme svedky bleskove vyroby placek capati. V temze miste si davame vybornou veceri, stoji nas v prepoctu 15Kc kazdeho. Takhle by to slo:-)
Pesky se prochazime kolem stoky s nejnechutnejsi tekutinou ke stupe Swayumbhanat. Ta je postavena na kopci s peknym vyhledem. Tedy, nebyt prachu a smogu, byl by tu hezky vyhled. Uz na schodech ke stupe nas vitaji opice. Rozhodnuti nechat si bananovou svacu ke chramu tedy nebylo nejmoudrejsi:-) Misto samotne je zajimave, ale trochu tu postradame patricnou atmosferu. To je mozna pruvodni jev vetsiny unesco pamatek:-D
Dolu jdeme "zkratkou", pod kopcem se nachazeji nemene zajimave budhisticke stavby. Dve z nich ukryvaji obri modlitebni mlyny a pestre malovane interiery. Roztocit, nebo zastavit mlyn o prumeru asi 2m neni uplne snadne. O kus dal mame stesti videt mistni budhisticke "krematorium". Hori zde 2 drevene hranice pod striskami, naproti sedi skupinka mnichu odrikavajici modlitby. Cas od casu se nekdo zvedne a prileje na hranici trochu oleje. Kolem jsou rozveseny na provazcich barevne vlajecky, s jednim z nich si hraje mala opice. Ostatni makakove sedi na kamene zidce.
V Kathmandu travime napodruhe 2 noci, dari se nam sehnat listky na Langtang i zasoby jidla, nemame tudiz duvod se zdrzovat dele.