25.11. Nepal (6) - N.P. Langtang

25.11. Nepal (6) - N.P. Langtang
Shodli jsme se, ze si strihneme pred odletem do Evropy jeste jeden "vandrik". Vyber padl na N.P. Langtang lezici severne od Kathmandu, tesne u hranic Tibetem, nebo chcete-li s Cinou. Laka nas tam budhisticke prostredi a relativne dobra dostupnost z Kathmandu. Nu, a v neposledni rade samozrejme ledovce a ku*evsky hory:-) Rozhodujeme se, ze pochod absolvujeme bez stanu a varice, spolehneme se tedy na mistni ubytovny. Ostatni vybaveni ale bereme cele, takze zbudovat pripadne nouzovy bivak by nemel byt problem.
TIMS kartu, ktera je pro trek nezbytna, jsme stihli vyridit uz v Pokhare (lze ale i po ceste na checkpointu v Dhunche). Autobus odjizdi opet z nadrazi severne od Thamelu, vybirame si spoj v 7h oznaceny super expres:<>D Ridic mi hned po ranu pripomina kde se nachazime - bagly na strechu neni treba vazat, to je OK. Radeji si je tedy vazu sam na prvni zastavce jeste v Kathmandu, lano se opet hodi:) Na strese je vse, zapadackymi batohy zacinaje, pytli s cesnekem konce. Je fajn jak Nepalci dokazou dopravni prostredek plne vyuzit. V autobuse je krome nas nekolik dalsich bilych xichtu. Nekde v puli cesty zacne jedna spanelsky vypadajici slecna postradat svuj iphone a ipad. Cesta se nam tudiz trochu protahuje. Privolany prislusnik bezpecnostnich slozek ma brzy vse ve svych rukou:-D Krouti se mi prsty smichy pri psani techto slov:-D Trochu hispanskou holcinu litujeme. Nasazeni policie nejlepe vystihuje Marta slovy: "tady se proste nic najit nechce, vzdyt oni by z toho jeste meli praci".
Do nasi cilove stanice Syafrubesi prijizdime uz ve 3h. Cesta nas mile prekvapila, asfalt byl pritomen temer vsude, skoro bych se nebal si ji projet na kole. Slova z pruvodce o kdovijakem utrpeni tedy nemuzeme potvrdit. Pravdepodovne nejeli busem z Burtibangu..:-)
Nas trek zacina v nadmorske vysce asi 1550mnm. Vzhledem k brzkemu prijezdu jeste teze odpoledne vyrazime z mestecka a slapeme asi hodinku k mostu, kde jsou 2 "ubytovny". 200 rupii za nocleh prevazi 2 dhal bhaty za 700. Cekame na ne asi 1,5h, ale coz.
Nasledujici rano vyrazime v 6 30, cesta vede hluboko v udoli, ubytovny jsou tu dost hojne. Vpodstate nepotkame beznou vesnicku cely den, jedna se spise o seskupeni "hotylku". Zpestrenim pochodu je rvouci reka, nejaky ten bocni vodopad a bile opicky na strome. Cesta utika dobre, uz na obed jsme v asi 2500mnm. Po obede se mi dela nevolno, nasledujici usek k ubytovne (Gumnachowk) v asi 2750m si tudiz patricne "uzivam". Bereme prvni volny pokoj (150 rupii) a zbytek dne travim v posteli. Asi jsem zase pozrel neco ne zcela vhodneho. Misto je to ale pekne, barevne vlajecky se trepotaji ve vetru, ze SV strany udoli se na nas smeje zasnezena pyramida Langtang 2 (6569m). Personal je ochotny, pokud zrovna nevari, zevluje si tak kolem:-) Za cely den jsme potkali pres 20 bilych tvari, dalsi dny to bude jeste vice. V porovnani s Dhorpatanem je tu trosku jina atmosfera (setkani se 3 turisty behem 19 dni).
2. den rano je mi trochu lepe, ale jsem slabej jak nepalskej caj. Mimochodem cerny caj ve mestech byl koreneny a velmi sladky. Tady je neslazeny a nedobry:<>) K obedu si davam suchou ryzi, Martinka dalsi Dhal Bhat, po kterem ji chvili neni uplne dobre:) (Neni ji dobre jeste rano... Budu muset vice zasahovat do psani zprav!)
Kari je v techto koncinach docela jine nez u nas, nektera jidla pali vice a hure nez v Cine.

Nizke ceny za ubytovani si mistnaci vynahrazuji cenami za jidlo. V druhe ubytovne chteji za noc 150 rupii pro dve osoby, coz je smesna castka. Na druhou stranu, jedna se o malou cimricku bez topeni, pouze s jednou zarovkou a myskama jako bonus. Hajzlik suchy, voda z hadice. Za dhal bhat si uz uctuji 500 rupii, za jednu placku 150 rupii (v Kathmandu 7 rupii). Proste bily huby platej, jeste se neosivaj, tak proc nerejzovat. Namichnou me, kdyz si zapocitaji i esus horky vody v prepoctu za 20 Kc.

Nasledujici rano pokracujeme dale vzhuru. Udoli se trochu rozevira a objevuji se dalsi vyhledy na bile velikany. Prochazime viskou Langtang, jsme celkem znechuceni faktem, ze obziva vetsina mistnich prichazi pouze z turismu. Hotylky a suvenyry stoji na kazdem rohu a dalsi se stavi. Kazdy druhy majitel nas "zve" na caj nebo obed, uprimnost ale s turisty vzala za sve. Ceny nejsou dvakrat lidove. Ochutnavame jeden jaci tvaroh, ktery vypada vice jako jogurt, ale chutna dobre. Potkavame mlady nemecky par z Mnichova, moc fajn lidi. Pokracujeme az do osady Mundu, kde stoji jen nekolik staveni. Dorazili jsme do asi 3600mnm, docela vysku citim, takze dal nepokracujeme. Aklimatizace tudiz nevydrzela, pred 11 dni jsme spali ve 3800m a posleze vystoupili do asi 4400m, nicmene tady nam to uz neni nic platne. Dobre zjisteni.
Ubytovavame se v Himalayan guest house, 100 rupii/noc je fajn, lec jidlo stoji kolem 500. Nektere polozky jsou celkem drahe, napr. campa nebo ovesna kase za cca 350. Davame si dhal bhat a chowmein, lec nam po teto veceri neni uplne nejlepe. V noci mame v pokoji 1°C.
Rano platime, slibena sleva na jidlo byla asi pres noc zapomenuta. Pokracujeme do Kyanjin gompy, kam prichazime uz po 10. Nalevo je par tradicnich domku, napravo pak vcelku nevzhledna hotelova zastavba. Jdeme se podivat do modlitebny, prijemneho mista jehoz atmosferu prodnes nici mistni. Martinka dostava svicku na zapaleni, hazime tudiz maly obnos do kasy, nicmene pritomna slecna vyskakuje a naleha na zaplaceni 100 rupii za svicku. V tom by nebyl zadny problem, lec ucinit to lze i mene rusivym zpusobem. Placeni samo je fraska, pani nam na tisicovou bankovku vraci nejprve 150 rupii, pote zamracene vytahuje asi 500 rupii v drobnych a tvari se ze je to v poradku. Kdyz ani na to nekyvnu, temer znechucene vytahuje spravny obnos nazpet. Tak tohle je budhisticke smysleni ala udoli Langtang.
Pred obedem si pujcujeme stan (600 rupii/noc) na zitrejsi vyslap v hotelu Yala Peak. Ubytovavame se na temze miste, pokoj stoji 500 rupii, lec je opravdu pekny.
Odpoledne si davame tradicni sobotni prochazku:<>) Po uzke cesticce slapeme na S a SV k napadnemu ledovci po vrcholem ?. Nakonec se dohrabeme az do asi 4500mnm, vyhled na ledovec i na okolni vrcholy je uzasny. Nikde ani noha, paradni klid. Tedy klid uplne neni, sem tam upadne kus ledu nebo skaly, coz nam z nasi pozorovatelny nijak nevadi:) Dokonce mame "stesti" na 2 vzdalene laviny.
Vyska je tu rozhodne citit, cesta doku jde posleze znatelne rychleji. Potkavame jaky a jakousi prerostlou cernobilou kunu.
Vecer jsme svedky opet vyssich cen, tibetsky chleb (placka) za 65Kc nas dvakrat netesi. V jidelne je skupinka lidi ruznych narodnosti. Vyjma jednoho typa na ranu jsou celkem fajn. Jsme zaskoceni setkanim s typy, jez sice cestuji po svete, ale slepe se brani realite, jakoby se nechteli vzdat sve predstavy. Pruvodce Lonely Planet v podpazi je pro tyto pripady asi nezbytnosti.
Nasledujici den vyrazime za svetla na tezko smerem k Lanshisa Kharka. Vyhledy po ceste nemaji chybu. Ve 2 osadach znacenych na mape stoji opustene kamenne staveni vhodne pro bivak. Trochu bloudime pred zaverecnou morenou, o kus dal je pres ledovcovou ricku postaven "pekny" dreveny mostik. Na vyhlidkovem placku na morene potkavame blbecka z hotelu. Lanshisa Kharka je nazev mista s nekolika kamennymi stavbami beze strech. Zarazejici je, ze na mape (Langtang 1:125 000, Nepamaps) je znacena na opacnem brehu reky. Taktez zamrzi, ze zakresleny most pres reku neni pritomen. Spatna kvota petitisicovky dal na SV uz nemuze prekvapit. Mapa ma sice uveden rok 2013, lec podle znazorneni ledovcu to vypada, ze realny podklad je velmi stary. Nektere ledovce realne konci i o nekolik km (vzdalenostnich) vyse. Nakonec, "podrobnejsi" verze 1:50 000 realne vypada jen jako zvetsena mapa se stejnymi detaily. Holt nepalsky styl.
Stavime vypujceny stan The North Face na placku u sloupu s vlajkami. Stan je poctivy, lec chybi spousta koliku a nefunguje jeden zip.
Po chvili prichazi jeden nepalsky nosic. Zada me o pomoc s postavenim sveho stanu pro sveho klienta. Pry to nikdy nedelal. To prirozene neni duvod, proc nekasirovat. Zase nepalsky styl. Z klienta se nastesti vyklube postarsi Anerican Brian, se kterym jsme se bavili v autobusu. Je to sympatak, v 58 letech spat ve stanu v 4200mnm, to klobouk dolu.
K veceru jdeme kousek nalehko dal udolim na SV a zpet. Vyhledy skvele, lec na to jsme se z kempoviste nemuseli ani hnout:-) 3 sestitisicovky kolem stanu v naproste blizkosti, je to vazne uzasne misto.
Noc je prekvapive tepla, ve stanu ani nemrzne, venku jsou <>3°C. Rano zavrhujeme plan prebrodit reku a podivat se do udoli na J smerem k Tilmanovu sedlu. Ve vode plavou kusy ledu, chybi nam trochu motivace a mozna i koule ala Stepan a spol:) V klidu se nasnidame a vyrazime kousek na hreben na sever vedouci k predvrcholu bile spicky Ghanna. Plazime se vzhuru po prudkem travnatem svahu. Je to obdoba naseho tapani v Cine, mozek by rad sel vzhuru, telo rozhodne ne. Aklimatizace neni uplne OK, a tak i nevelke prevyseni nam dava zabrat. Pri kazdem zastaveni si rikam ze na to se*u, ale kdyz se ohlidnu kolem tak si to vzdy rozmyslim:-) Nakonec se po 2,5h doskrabnem na hrebinek v asi 4650mnm, stoji tu dokonce 2 velky kamenny muzici. Premlouvani stalo za to, vyhled na jih je jedinecny. Langshisa Ri, 6500m vysoka hora naproti ozdobena paradni ledovcovou cepici je rozhodne jeden z nejhezcich "kopcu", ktere jsme v Himalajich doposud videli. Kochame se asi hodinku, vsimame si i Tilmanovo sedla na jihu.
Dolu to jde lepe, nekdy spis jede lepe, u stanu jsme za hodinky a varime nudle s cokoladou. Balime veci a presouvame se par km zpet do vylidnene "osady" Numthang lezici kousek pod ctyrtisicovou hranici. Zabirame si jeden kamenny domek a setrime cas na stavbu stanu. Misto samo o sobe je stejne paradni jako Langshisa Kharka. Jsme tu sami obklopeni velehorami, nadhera. Misto je pritom vzdaleno jen par hodin chuze od turisticky zkazene Kyanjin Gompy. Zapad slunce se tu projevuje nasvicenim okolnich zasnezenych vrcholu, hezky ukaz na dobrou noc.