6.12. Nepal (8) - Certi bez mikulase, Kathmandu potreti a nocni mura z airport street

6.12. Nepal (8) - Certi bez mikulase, Kathmandu potreti a nocni mura z airport street
Ze Syabrubesi odjizdime pred pul 8 rano osvedcenym super expresem:<>) Po ceste opet zastavujeme na 3 turistickych kontrolach. K obedu si davam Dhal Bhat, Martinka tradicne po ceste hladovi. Asi 10km pred Kathmandu to ridic uplne nedobrzdi a trefuje celo protijedouciho kamionu. Nutno rict, ze jde nastesti jen o tukanec. Vozy prirozene zablokuji silnici, nastesti provoz tu neni prilis velky, takze kolona nevypada jako na nemecke dalnici. Policie prijizdi asi za ctvrt hodinky a opet bere vse do svych rukou Uprostred silnice se tvori skupina zvedavcu. Policie se ztraci kdesi mezi nimi. Hloucek se stale zvetsuje s tim jak prijizdi dalsi a dalsi auta a s nimi dalsi zvedavi lide. Beha nam mraz po zadech pri predstave, ze by se stala nejaka vazna nehoda. Nakonec po 3/4h nas ridic naseda do autobusu, s nim i pasazeri a z mista odjizdime. Jeste ze je stroj pojizdny, nechteli bychom byt svedky organizace nahradni dopravy:)
Behem pauzy se bavime se skupinkou Cechu, kteri cestovali stejnym autobusem. Dhaulagiri trek jiz prosli bez problemu, pry nebylo ani moc snehu, spis zima. Smejeme se nekterym vetam a vyrazum, neb jsme asi trochu odvykli ceskemu stylu. "Ten Nepal ten tu maj dobrej, to jako jo, ale jinak sou to zku*veny cikani".
V Kathmandu se loucime s Brianem a jdeme si do nedalekeho hotelu pro veci. Nejdriv cekame asi ctvrt hodinky az prijde ten spravny bracha. Vtipkujeme mezi sebou, ze musi na pokoji nejprve slozit nas stan:-) Pri ukladani si totiz zalepenou tasku nechal otevrit a s horentni zvedavosti prosatral jeji obsah. "Bracha" si nas ovsem dobre pamatuje a tak nam balicek po dalsi chvilce bez problemu vydava. Davame si chowmeina s chapati v osvedcene vyvarovne a jdeme do stareho znameho hotelu v Thahity, kde mame dalsi balicek veci. Vita nas opet neuprimny majitel, zveda se nam z nej sice trochu zaludek, ale stejne se ubytovavame na 2 noci.
Kupujeme si trochu ovoce, podavam ho Martince, ktera se pta: "To je od mikulase?" Rozhledneme se tak kolem a spolu se smejeme: hmm, to je spis od certu)
Nasledujici rano navstevujeme kreslice mandal pobliz Thaiti. Typkovi je 33 let, povida, ze to dela uz 15 let. Delame mu maly kseft, za coz nam prinese mlecny caj a asi hodinku si povidame. Vypravi, ze Cinani si kupuji obri nastenne mandaly. Cena takovych kusu se pohybuje kolem 1500 - 2000 USD, nakreslit jednu trva zhruba 4 mesice. Pobavi nas, ze Cinanum nerika, ze kalachakra mandalu nakreslil poprve Dalailama, protoze jinak by si ji nekoupili:-)
Posilame pohledy z hlavni posty. Budova vypada asi jako kulturak nekde na vesnici. Organizace je tu na urovni jako jinde v Nepalu:-) U obeda se nam zase chveje travici ustroji pri pohledu na myti plechovych tacu (taliru) odpudivym hadrem. Vypada asi jako 5 let stary hadr na podlahu.
Od hadiho majitele (jenz se nas snazi na rozloucenou jeste natahnout) se stehujeme do hotelu Pashupati plaza, ktery je blize letisti a 2 klasterum. Cenu usmlouvame na 1200 rupii, pokoj je paradni. Zda se nam nicmene, ze personal postrada skoleni v diskretnosti:-D
Skoro uz jsme nabyli presvedceni, ze nas tu po 6 tydnech nemuze nic zaskocit... Jaka troufalost. Posledni dny v Nepalu jsou jedny z nejvyzivnejsich za celou nasi cestu.
V podvecer se vydavame na prohlidku posvatneho hinduistickeho komplexu Pashupatinath. Ten je rozpulen tokem reky, ktera slouzi zaroven jako pohrebiste. Na jejim brehu jsou rozesety spalovaci mista pro zesnule. Jiz z dale nas vita stiplavy kour. Ponura kombinace pachu, horicich hranic, skreku opic, povalujicich se lidi a psu, vykalu od krav a odpadku musi zapusobit i na otrle. Vecerni navsteva vjemy jeste umocnuje. Postranni mista slouzi jako utociste sadhuum (svatym muzum, asketum) a jinym individuim. Na brehu sledujeme arati, kazdodenni obrad pro bozstva. Vsude pobihaji skupiny opic, je jich tu neuveritelne mnozstvi. Do nejvetsiho z chramu je ne-hinduistum vstup odepren. Architektura je tu ale rozhodne zajimava. Shodujeme se, ze vstupne 1000 rupii za tento zazitek urcite stoji, jen by si u kasy mohli odpustit napisy, ze penize jsou pouzity mj. na zlepsovani prostredi a udrzovani poradku. Vysmech. Celkove zazitek nebyl veskrze pozitivni, zato velmi intenzivni.
Na budhistickem namesti Boudhanath vladne zcela odlisna atmosfera. Mistu dominuje velka stupa uprostred, je zde na nepalske pomery docela klid. Mnozi mistni chodi dokola po smeru hodinovych rucicek, roztacejic pritom motlitebni mlynky rozmistene na obvodu stupy. V domech okolo se to hemzi turistickym zbozim, je tu take spousta guest housu a skol jogy. Jsme tu dopoledne v posledni den naseho pobytu v Nepalu a poklidnou atmosferu si docela uzivame.
Odpoledne si vyzvedavame batohy a jdeme na letiste. Poloha letiste umoznujici prichod pesky je docela fajn.
Zabalime si bagly koupenou folii a jdeme na check-in. U prepazky na nas slecna vybafne, ze pro 2 prestupy v Indii potrebujeme indicka viza. Cumime na ni jak pul pr*ele z krovi. Pry nejsou treba jen pro 1 prestup, coz neni nad pripad. Moznost ziskani viz na letisti neni, nastoupit tudiz nemuzeme, neb by nas z Delhi stejne poslali zpet do Kathmandu. Citim, jak mi steka pot po zadech a nize.
Zmenu nebo zruseni letenek na prepazce udelat nemohou. Na letisti neni kancelar Jet airways, jejichz letenek jsme drziteli. Kancelar ve meste je jiz zavrena.
Bereme si taxi k nejblizsi internetove kavarne. Jde nam o cas, neb lety, ktere jeste neprobehly, by bylo teoreticky mozno zmenit/zrusit. Ridic nas vysazuje o 500m dale, kde zadna kavarna neni. Naturally Nepal. Davame mu pulku domluvene ceny a bezime do prvniho velkeho hotelu. Prosime o heslo na wifi, nacez nas rovnou usazuji k docela soudobemu PC. Opisujeme si par telefonich cisel na aerolinku a jdeme najit telefon. Z mobilu se nedovolame, zapomente na to, ze vse funguje vsude tak jako v zapadni Evrope. Stihame jeste hodit bagly na guest house u cesty a uz sedime v "kancelari" s telefony. Takovych jsme videli v Kathmandu vice. Tato funguje zaroven i jako "agentura" pro rezervaci jizdenek, letenek apod. Mila pani nam pomaha s vytacenim. Neni to zrovna styl "vytocim cislo a volam". Je to spis styl "vytacim cislo stale dokola a po 20. budu spojen". Kvalita prenosu je hrozna, bavim se dvakrat s indickym operatorem bez vysledku. Jednak si nerozumime, druhak je hovor napoprve prerusen. Zkousi to i nase pani v hindstine?, lec se stejnym vysledkem. Chvilemi se smejeme tomu, ze vytaci cislo ze 3 telefonu najednou, kojic pri tom v klidu mimino.
Hledame cislo na agenturu, u ktere jsme si na netu kupovali listky. Bezne jsem listky kupoval primo u leteckych spolecnosti, ale v tomto pripade to bylo vyhodnejsi u agentury (airtickets24). Volame pres jiny pristroj (jiny typ spojeni), na kterem je vyssi sazba (60 rupii/min). S anglickou operatorkou si rozumime vic, ale hovor stejne trva skoro pul hodiny. Dozvidame se, ze zmena tohoto typu letenky neni mozna, zruseni mozne je, lec nazpet dostaneme jen castku ve vysi dani. To je dano zakoupenim letenky typu non-refundable, coz je klasicka nejlevnejsi varianta. Za zruseni kazde letenky si navic agentura uctuje poplatek 15EUR. Secteno a podtrzeno, z puvodni celkove ceny 15000Kc dostaneme zpet plnych 500Kc, ktere nam tak tak vystaci na zaplaceni uctu za telefon.
Tedy stacilo by, kdybychom meli cash. Bankomat opodal nebere Mastercard, majitel telefoni ustredny tedy vytahuje motorku a spolecne odjizdime k bankomatu na letisti. Ten funguje az s 2. kartou. Platime za hovor a jdeme zpet do hotelu na internet, kde vybirame nove letenky. Nastesti jsme si prozirave nechali vystavit viza az do zitrka, o jednu starost mene. Nakonec se rozhodujeme stejne letet do Londyna, realnych moznosti moc nemame. Stihneme to uz zitra, vybirame radeji o neco drazsi let pres Saudskou Arabii nez pres Indii:<>) 10000Kc za 1 letenku nepotesi. Uz ani neprekvapi, ze pred potvrzenim objednavky par desitek minut stavkuje internet a ze obcas zhasne i monitor:) Martinka toho ma dost a jde na guest house". Platba se nedari ani jednou z karet, volam tedy braskovi a vyuzivam kartu jeho. Docela me prekvapuje, ze se mu vubec dovolam. Platba nakonec projde, lec ne napoprve:-) Je asi 11h vecer, jdu na pokoj a jsem totalne odvarenej. Marte se dela nevolno, ale to uz ani moc nevnimam. Z polospanku me budi zvuk telefonu, hovor dvakrat vypadne, napotreti se operatorka equabank dotazuje, jestli mam pod kontrolou svoji kartu. Ujistuji ji, ze je vse OK. Je to od nich hezke, s roamingem je to sice ujisteni za 260Kc, ale to je mi dnes uz uplne u riti.
Rano je Marte jeste hure, trpi podobnym zaludecnim hnusem, jaky jsem tu mel uz 2x. Ordinujeme homeopatika a zivocisne uhli. Davam si obed a pozdeji i veceri v nedaleke jidelne (na hlavni ulici naproti vyjezdu z letiste), oboji bych zaradil k nejlepsim pokrmum, ktere jsme v Nepalu meli. Chvili se toulam ulickami za hotelem, na zaver ze smogu na severu vykukuji zasnezene vrcholky, skoro jako na rozloucenou:-)
Na pokoji prestava teci voda, coz neni nijak vyjimecne. 2 typci se snazi problem vyresit, jeden z nich bere do ust hadici od sprchy a nasava vzduch. O to vetsi prekvapeni nastava, kdyz po nekolika minutach snazeni voda opravdu zacina teci:-)
K veceru je Marte uz trochu lepe, pred 6 odchazime na letiste a napodruhe jde vse hladce. Balici zavazadel (zde delaji stejnou praci jako jinde ve 2:-)) se nas jeste snazi natahnout, ale pro tentokrat si vybrali spatnou obet.
Usedame na palubu Airbusu A320 a odletame po 6 tydnech z Nepalu. Bylo to tak akorat, lec musim rici, ze se nam asi bude trochu styskat:-)