Čína

Víza: kapitola sama pro sebe.

Následující informace jsou pro ty, jenž budou v podobné pozici jako jsme byli my před odjezdem (bez zaměstnání, žádné letenky, ubytování a v podstatě ani plán kudy kam). S trochou nadsázky bych napsal, že buďto člověk vážně Čínu chce vidět a podstoupit vízovou proceduru, nebo je lepší si vybrat jinou zemi. Vražda svobody totiž začíná už na ambasádě.
Předstírali jsme, že letíme do Číny z ČR, spíme na hotelech, navštívíme Peking a Šanghaj a letíme zpět domů. Tím jsme v očích konzulů vypadli ze skupiny úplných individuí a přiblížili se někomu, koho by do Číny už mohli vpustit. Nezbytné rezervace letenek a ubytování jsme nejprve vytiskli a následně zrušili bez placení. Celou hromadu potřebných dokumentů jsme přinesl na ambasádu. Vrátili mi jí s několika námitkami. Potvrzení o výši zůstatku na účtu bylo starší než 1 měsíc, plán cestování po Číně nebyl dostatečně podrobný, navíc jako nezaměstnaní jsme byli trošku podezřelí. V nejbližší internetové kavárně jsem nedostatky odstranil a ježtě tentýž den, asi 5 minut před zavřením konzulárního oddělení jsem podal žádosti znovu. Plán cestování byl opravdu podrobný rozpis (samozřejmě smyšlený), který den navštívit kterou památku atd. V podstatě hnus, který přesně vypovídá o čínské představě o cestování. Nakonec jsem pár větami přesvědčil čínského úředníka, že jsme sice nezaměstnaní, ale jedeme do Číny na dovolenou.
Po týdnu, v den odjezdu do Litvy jsme pasy s vízy dostali. Platnost byla sice jen 26 dní, neboť jsem předložil rozpis cestování na 26 dní, ale to nám bylo v tu chvíli úplně jedno. Doba na vstoupení do země byla stejně jako u mongolských víz 3 měsíce od data vydání.

Prodloužení víz v Číně:

Protože 26 dní nám na pobyt v Číně nestačilo, platnost víz jsme si tudíž chtěli prodloužit. V Xianu nám bylo řečeno, že je tam spousta studentů a spousta práce pro úředníky, takže vyřízení by trvalo cca týden. Potvrdili nám nicméně, že můžeme přijít s žádostí i poslední den platnosti víz. Nechali jsme tedy prodloužení až na úřad v Chengdu. Jelikož bylo těsně před čínskými svátky (1.10.-7.10.), prodloužení dohromady trvalo asi 10 dní. Na tuto dobu jsme dostali náhradu za pasy.

Samotná žádost o prodloužení se nesla v duchu žádosti o víza. Jelikož jsme použili špatný typ propisky, protokoly jsme vypisovali nadvakrát. Prodloužení jsme nicméně dostali bez větších komplikací o celý měsíc.

Podle různých informací je lepší žádat o prodloužení v malých městech, kde to může být otázka 1 dne.

Stopování:

příliš mnoho stopovacích zkušeností jsme v Číně nezískali, nicméně těch několik bylo celkem dost pozitivních

Pohyb veřejnými prostředky:

všechny vlakové nádraží, se kterými jsme se v Číně setkali a také některé autobusové byly vybaveny scannery a rentgeny pro bagáž. Byl nám zabaven zavírací nůž s širokou čepelí délky cca 10cm. O kousek kratší švýcarák prošel bez povšimnutí. Dále nám byly zabaveny 2 plynové kartuše. Benzín v lahvích prošel vždy bez povšimnutí. Policie byla nesmlouvavá.

Za zmínku stojí také fakt, že pasažéři by se údajně měli dostavit na vlakové nádraží nejpozději 45min před odjezdem vlaku.

Domluva: podel našich zkušeností anglicky jen ve velkých městech, kam jezdí turisté. V našem případě to byl částečně Xian, více potom Chengdu a Kunming. Na hostelech mluvil personál anglicky i na jiných místech.

Mapy:

Na místě jsme sehnali pouze obecné mapy jak v čínštině, tak kombinované. Detailnější mapy pro pohyb v terénu se nám nepodařilo získat nikde.