Pres Kjachtu na hranice s Mongolskem

22. 8. Pres Kjachtu na hranice s Mongolskem (pohledem Martiny)
V Udu jsme nasli hostel Dostojevsky, je na uvedene adrese z netu, ale neni nijak znat, ze to je hostel, az kdyz clovek otevre dvere c. 219 ve 13 patre. Sprcha je fajn a meloun z lednice potesi....
Druhy den pokus o nakup bryli nevychazi, jsou bud hodne drahy, jako u nas v optikach, nebo damsky a drahy. V knihovne tiskneme cetbu-Saturnina a na netu zjistujeme zajimava mista Mongolska. Odjezd pred 17 hodinou z aut. nadrazi. Na autobusaku vam listek neprodaji, to se deje, az kdyz zaujmete misto v mikrobuse. Kdo se nevejde, ceka na dalsi.
Cestou se celkem brzy meni raz krajiny, lesy ustupuji stepim. Ridic je jasny vitez Marsrutka rallye Burjatsko 2014. Ve 20 hodin dojizdime do Kjachty, vhodny placek na stan je asi 10 min. chuze na vychod. Zacina krapat, fucet, clovek je opravdu rad za stan. V noci je dle Martina nejvetsi slejvak co jsme v Rusku.
Rano je pozvolne, posilame pohledy (posta je stejne moderne vybavena jako v Ulan-Ude), navstevujeme parcik a katedralu a davame posledni borsc, repovy salat s majonezou a krenem, [pozy]-velke pelmene a studene pivo! A kupujeme slunecni bryle, coz se paradoxne v jedine optice dari. Pak to jde raz na raz, mistni nas nasmeruji na mistni mhd, ktere jede k hranicim za 18 rub. Odhodlani stopovat vyrazime k silnici (pesky prejit hranice nelze) ale jeste nez k ni dojdeme, jiz se k nam zene kluk s zenskou, zda chceme prevezt za 400 rub. Odkyvaji nam, ze jedou do Suchabataru. V aute sedi samozrejme 3, je to tridverak, jsme popohaneni k nastupu nasimi odvozci, ale jiz i dalsimi v kolone stojicimi, neb fronta aut se rozjizdi. Trocha troubeni a pokrikovani:<>) Narveme bagl do kufru, druhy na pani v aute a jedem. Vystupu a nastupu je jeste hodne, posadka automobilu se krom nas a ridice tez nekolikrat zmeni, pribyva a ubyva i ruznych veci na palube, coz v nas vyvola mirnou nervozitu. Odreagujeme se hovorem s Frantikem, ktery miri sam na motorce vstric Mongolsku. Haha, tak na tohle jsem se tesila, konecne dochazi na otvirani nasich batohu, docela se bavim, neb je toho uvnitr opravdu hodne. Celnik nas po ctvrtine vyndanych veci stopuje:) To bylo jasny, ze to nevydrzis do konce. Jedna kontrola pasu, druha velka kontrola pasu samostatne u prepazky s hlubokymi pohledy do oci celnice. Registrace z hostelu po nas vubec nejsou pozadovany. Dochazi k prehazovani tasky a nekolika paru bot zkrz hranicni prechod z auta jedouciho z Mongolska do naseho, to vse pred zraky celniku. Ty vole, to si delaj prdel. A, novy spolucestujici. Tak se ukaze, jak to delate na mongolskych hranicich?! Prvni lehka kontrola pasu, vystup a obdrzeni registracnich listku k vyplneni. Fronta, zevrubna kontrola xichtu a pasu, kontrola bagaze rentgenem. Ridic, ktery mimochodem vypada na 16 let, na nas ceka, odvazi nas za hranicni plot do Altanbulagu a dal nejede. Jasne, jak jinak, chce nas predat dalsimu podnikavci, na to mu dlabem, platime a odchazime pesky.
Menime penize o kousek dal v bance a s balikem bankovek (500 000 Turgiku) s Cingischanovou tvari vyrazime okukovat neznamou zem - Mongolsko.