Zabajkalsky N.P.

13.8. Zabajkalsky N.P. (pohledem nas obou)

Mame namireno na sever, zpet k Bajkalu na poloostrov Svatyj Nos, nachazejicim se v jeho severni casti, na vychodnim pobrezi. Nase cilove mesto je tedy Ust-Barguzin, kam jedou asi 3 spoje z denne (z Ulan-Ude). Vzdalenost je 270km, platime 550Rbl/os s batohem.
Z hostelu odchazime kolem pul devate ve stavu velmi cistem a jeste k tomu s vypranym pradlem. V pul jedenacte odjizdi masrut do Ust-Barguzin. Priseda k nam burjat Bazar, ktery ma velky zajem o konverzaci, ale rusky mu moc rozumet neni. Jelikoz popiji celou cestu pivo (1,5L), ma ji za chvili jak z praku, doufame, ze nebude zvracet, jelikoz by to schytaly asi nase bagly. Ve mestecku Turka je pauza na obed v mistnim cafe. Zkousime rasolnik (polevka), osvedceneho Lagmana a pirazky. Oba si pochutnavame.
Vypada to, ze Bazar je trenovan, dal to bez uhony nas i baglu. Vystup se vydaril, neb jsme se vyskytli u velmi dobre zasobeneho marketu, dokonce tu maji hlidace s vysilackama. Martas prvotridne nakupuje na tri dny v prirode, tak tedy spokojeni, ale s tezkymi batohy vyrazime. Pesky po moste pres reku Barguzin, pote doleva na prvni krizovatce. Zaskakuje nas brana narodniho parku Zabajkalsk, ten jsme tu ani necekali:-) Plati se zde 70 rublu na osobu za den (+pripadne neco za auto). Jeste kratky posun stopem a uz hledame misto u krasneho, ac zpeneneho jezera (na "siji" poloostrova). Opekani doktorskych vyberovych parku... Jime je jen proto, ze mame hlad, jsou fakt desny, snad je tam alespon soja. Na kus reci pribiha mistni pruvodce z marsrutu plneho turistu, fajn typek.
Nasledujici den pokracujeme dal na poloostrov. Jdeme po jedinne ceste ktera tu je, velmi prasna, ale vcelku sjizdna "silnice". Pesky dost nezazivna, nastesti nam zastavuje rodinka v tereni Toyote. Cestou mijime velkem dost stanu u piscite plaze, vsimame si i jednoho jurtoveho kempu. Pan nas odvazi az na misto asi 2km na zapad od T-krizovatky, cedule je zde na Glinku, realne je tu ale jen nekolik opustenych staveni. Od vysadku jdeme asi 1h po pesine na zapad, kemp rozbijime primo na kamenite plazi. Breh Bajkalu je tu celkem slizky, ve vode je videt trocha ras, takze ji prevarujeme a na piti vysypavame chemii.
Vecer se odehrava velmi nerovna bitva hmyz vs. clovek. Precisleni je tu tak milion ku dvema:<>( Male kousave musky (rusky udajne gnus) nas sziraji zaziva nejvice od zapadu do vychodu slunce. Predstava spani pod sirakem v nas vyvolava nevolnost, pochvalujeme si stan, prestoze i dovnitr jich naletlo asi 500+. Mala nocni toaleta na "cerstvem" vzduchu neni dobra volba, beru radeji prazdnou pet flasku;) Jednou to holt prijit muselo, treba se nabrane know-how bude jeste hodit nekdy v mrazech:-)
Nasledujici den mame v planu nalehko obejit okruh vedouci na hreben poloostrova, na jeho nejvyssi vrchol a zpet dolu k Bajkalu. Prevyseni 1300m a doporucena doba pochodu 2 dni davaji tusit, ze to nebude nedelni vychazka parkem. Vykopavame se z "kempu" az pred 9. Jen co opustime breh Bajkalu a zamirime dovnitr poloostrova, zacina se cesta zhorsovat. Pri prekonavani polomu ji na chvili ztracime, pote se vyleza z lesa a pokracuje udolim, ktere se postupne zveda. "Uzivame" si rozpalenou jizni stran a litujeme pozdniho startu. Jedinnou utechou je dostatek "obcerstveni", dole brusinky, pote cerveny i cerny rybiz, nejvyse potom paradni boruvky. Nakonec se po sutovisku preci jen vyhrabavame na hreben.
Je to trochu nadnesene slovo, hreben je ve skutecnosti ve stylu "fotbalove hriste". Osobne preferuji spise styl hrebenu "nasednout obkrocmo", ale coz:-) Vrsky nam pripominaji vrcholy Krkonos. Je jasne, ze dnes okruh obejit nestihneme, jdeme tedy po svace dolu stejnou cestou. Vystup nam zabral 6h, sestup 5h.
Jeste jeden den si uzivame na temze miste, krome ranni a vecerni nakladacky od hmyzu to tu nema chybu. Neprijemne je, ze musky proleti nasimi moskytierami a repelent je jim taktez vcelku ukradeny, takze uplne obrany neni.
Slavime Martiny narozeniny, uzivame si slunicka a vody a vecerime jahly s pohankou a cokoladou:-)
Za 3 dni nepotkavame zadne lidi s vyjimkou tech na clunech jedoucich opodal:-) Pritom jsme na dohled od plaze, kde se to lidmi jen hemzi (v sibirskem meritku).
Rozhodujeme se dale presunout po ceste na SV k civilizovane casti poloostrova. Dopoledne jeste okousime piscitou plaz vedle cesty, voda je tu paradni. Od "krizovatky" je to 14km do Monachova, 19km do Katyne a 25km do Kurbuliku. Jdeme pesky, potkavame jen auta v opacnem smeru. Obecne vzato to nevypada, ze by Rusove moc chodili pesky. Po 1,5h nam zastavuje postarsi par, sveze nas do Monachova, pote jeste na druhy pokus az do Kurbuliku. Volant opet napravo, pan potvrzuje ze auto je privezene z "Japonie".
Ve vesnici je podobne mnozstvi domu, lodi, aut a krav:-) Take je tu fajn "magazin" na doplneni zasob a odstartovani obzerstvi.
Obchazime mys dale na SV a dostavame se na plaz, kde je nekolik skupinek aut, stanu, lidi a timpadem i bordelu. Je to smutne, ale je to tak asi vsude. Kam se dostanou lidi, tam se dostanou i odpadky. Netvrdim ze Rusove jsou v tomto ohledu nejak vyjimecni, rekl bych ze jsou na tom asi jako my. Prasata ziji vsude.
Prechazime maly zatravnely mocal pred samym koncem plaze, nacez topim obe nohy po kolena v blate.
Fajn je ze na danem mistecku je pripravene drevo u ohniste a hrazda na cviceni "izgotovena" mezi 2 stromy:-)
18.8. Rano ve sportovnim duchu,Martas beha sprinty do kopce, ja se jdu svlazit do jezera. Ale odchod po dvouch hodinach od vstavani je dost slaby vykon..Jdeme do Katyne po moc hezke lesni pesine a po obcerstveni chlebem s uzenou rybou a jeste bonusivym chlebem s marmeladou putujeme do Malachova. Planujeme stopovat, tudiz nic nejezdi..Preci jen par aut projede a jedno stavi (Toyota Land Cruiser), s ruskym ridicem a Frantikama na palube, jedou do Ust Bagruzinu, jupi. Parkrat jeste zastavujem, Frantici foti, pote nabirame dalsiho,ocividne znameho pocestneho, Belgicana. A kde jinde v Ust-Bagruzinu zaparkovat, nez u banky a skveleho "bolsoj" magazinu - kramu. Dnes vyrazim lovit zbozi ja, pripadam si jak prvne v kramu. Musim se dost ovladat, abych nekoupila vse co vidim, neb pobyt v prirode a pote navrat do civilizace (kramu) k tomu vybizi. Nakup pochvalen (dovolil bych si vyzdvihnout 750g kostku slunecnicove chalvy za 60Rbl a Kozinak-susenka ze slunecnicovych semen za taktez nevelky obnos, pozn. red.). Za restaurantem, kus od silnice, je nase misto na spani. Testoviny se zavarenou calamadou, rajcatovy salat s reckym syrem, ktery je vyrobeny ve Francii a koupeny v Rusku, proc ne!? Ehm, ne vsem to stacilo. Vesime na strom potraviny, prochazeji konici, cistime zuby a kol devate zacina litat gnus v hojnem poctu, takze do stanu.
Secteno a podtrzeno jsme v Zabajkalskem N.P. stravili nakonec 6 skvelych dni, coz jsme vubec necekali :-)