13.10. Provincie Secuan (4) - Chengdu podruhe (pohledem nas obou)

13.10. Provincie Secuan (4) - Chengdu podruhe (pohledem nas obou)
Ubytovani jsme pro tentokrat vJL Loft hostelu, ktery ma jednu libustku: samoomyvatelne zachody. Nejde o zadnou prevratnou vymozenost, jedna se pouze o to, ze turecky zachod (kabinka) je zaroven vybaven i sprchou. (Toto opatreni urcite prospiva hygiene mista, jen vam nic ve sprse nesmi upadnout na zem... Ode dneska se nemam cim holit:-), pozn. red.)
Dalsi minus je internet, nedari se nam zde prihlasit na e-mail (seznam.cz).
Vcera jsme navstivili mistni zoo, ktera se vychlouba chovem pand. Jsou to krasni, v chuzi trochu nemotorni medvedi. Zoo pusobi dost betonove a lecktera zvirata moc prostoru k pohybu nemaji. Cinsti navstevnici se chovali jako neposlusne deti (i ti dospeli). Prestoze mnohe cedule nabadaji, aby navstevnici nekrmili zvirenu, realita byla docela jina...Hojne se objevovaly i pokriky na zvirata a klepani na sklo. Mnohe z pokriku znelo stejne jako na nas, kdyz jdeme po ulici: "Chelo!"
Vecerni navsteva divadla poukazala na dalsi kulturni odlisnosti. Cinske divadlo mi pripadalo spise jako neco mezi cirkusem, divadlem a show. V hostelu nam zajistili vstupenky za 80 yuanu (280 Kc), coz byla nejlepsi cena. Ostatni vstupenky staly 120 nebo i 200 yuanu, tedy i s jidlem.
Divadlo se k nasemu prekvapeni odehravalo venku, kryte plachtou proti necasu.
Sedeli jsme v poslednich radach na proutenych kreslech, kazda petice mist mela pred sebou stolecek s pripravenymi miskami na caj. Dolevani vody probihalo i behem predstaveni. Program uvadela moderatorka s prijemnym mekkym hlasem, jez utrousila vzdy i neco anglicky. Zacalo to nalevacim cajovym obradem s dlouhymi konvickami, jez vzdalene pripominaly vinarsky kostyr. Pokracovalo cinskymi zpevaky v barevne zdobenych a vrstvenych oblecich, nasledovaly melodie na ruzne cinske nastoje. Pitvorivou komedialni hru dvou hadajicich se manzelu jsme uplne nechapali. V poslednim predstaveni se na podiu objevovaly postavy v maskach, jez v divokem tanci, slehajic plameny menili pod vejiri barvy odevu a pote i skrabosky na obliceji. V hledisti se ozyvaly uzasle vzdechy. Nas nejvice zaujalo stinove divadlo, kdy za prosvicenou plachtou stinoherec vytvarel rukami uzasne obrazy zvirat.
Divadlo se kona kazdy den. V hledisti sedela spise vyssi spolecenska vrstva lidi, pro spoustu chudsich Cinanu je zrejme prilis drahe. Cinane se behem predstaveni bavili, prohlizeli mobily, louskali buraky a hodne fotili, nejlepe na mobil a fotak zaroven. (Neprestava me dojimat, ze si majitele zrcadlovek za x0000Kc neumeji, nebo nechteji vypnout blesk pri foceni i na 30m vzdalenost, pozn. red). Po posledni casti predstaveni lide kratce zatleskali a zacali rychle odchazet. Celkove to vyznelo dost povrchne a konzumne. Jako zrani u televize.
Pri rozhovoru s klukem z hostelu, ktery nam zarizoval listky a umel chabe anglicky nam dosla dalsi vec. Spousta Cinanu nas, ac s krosnou na zadech, spici na hostelu, jezdici MHD a vlakem, nekdy osuntele vypadajici, stejne povazuje za zbohatliky. A tezko jim to bude clovek vymlouvat, bila huba je holt bila huba.
Nevim proc se mluvi o moudrosti vychodu, ja ji tu zatim postradam.

V Chengdu napodruhe travime 3 noci, stihame tak spoustu veci. Listky na vlak do Yuanmou kupujeme bez problemu 2 dni predem, pricemz zbyva stale 300 volnych mist na hardsleaper. Listky se kupuji v samostatne budove nalevo (zady ke kolejim), k dispozici je 35 prepazek. "Nase" slecna umela anglicky, vyborny byl 2. display otoceny k nakupujicim.
Ochutnavame vynikajici kung pao, prirozene se docela lisi od toho, ktere zname z domoviny. Dale nam chutnaji "famous sichuan snacks", vpodstate krupave placky plnene prakticky cimkoliv, od nudli a masa, pres zeleninu az po karamel. Poslednim zminovanym jsem si skvele zalepil nohy do sandalu:-)
Pocasi v Chengdu je pro tentokrat docela chladne, okolo 17°C, zatazeno smogem cele 3 dni.
V outdoor shopu kupujeme jeste jednu plynovou kartusi do zasoby, moc potrebny artikl, jak pozdeji zjistujeme. Pri pohledu na stojan s ponozkami chvilku premyslim, kde vlastne jsem. Sokolovska firma Lasting me v myslenkach presunula o peknych par tisic km na zapad, neb ziram na jeji vyrobky a skoro nemuzu uverit. Bravo! Skoda, ze nemaji moji velikost, hned bych si jeden par koupil.
Na Tianfu square si vyzvedavame pasy s prodlouzenymi vizy. Slecny na horni recepci jsou "mile" jako naposled. Ale coz, hlavne, ze mame novou nalepku v pasu.
V zoo je krome pandu k videni spousta "atraktivnich" zvirat. Za 20?Yuanu to neni spatne misto k videni, prinejmensim se clovek ocitne v zeleni. Pri pohledu na kobru stojici zhruba do vyse me hlavy se mi trochu svira zaludek. Snad se v Yunnanu nepotkame znovu:-)
Dale si stihame zabehat na stadionu pobliz hostelu, je to velmi vitana zmena pohybu. Pauza v behani je samozrejme znat, ale neni to tak tragicke, jak jsem si myslel:-)
Ve meste kroutime hlavou nad zamestnanim nekterych lidi. Zena, plejici krasny anglicky travnik o plose mozna ctvrtiny fotbaloveho hriste. Vdudypritomni zametaci naprosto povrchne "uklizi" par spadanych listu z chodniku, ale desny neporadek o kus vedle neprijde nikomu zvlastni. "Asistenti" na nekterych prechodech pro chodce stoji s ceduli, kterou otaci pro povel "stuj" nebo "prechazej". Semafory nad nimi pritom normalne funguji. Holt plna zamestnanost je plna zamestnanost.
Pred odjezdem jsou nam pri nadrazni kontrole zabaveny plynove kartuse. Vysvetlovani nic nepomaha, je to nebezpecny predmet a basta. Trochu mi to zveda tep. Pote se nas urychlene snazi vylifrovat, protoze vlak odjizdi "uz" za ctvrt hodiny. To mi dokonce hodne zveda tep. Pripadam si jako chladnokrevny zabijak, ktery chtel 600 milionu nebohych cinanku podrezat svym 10cm nozem, zatimco zbylych 600 milionu by upalil s pomoci 2 dvousetgramovych plynovych kartusi a jedne pullitrove pet lahve s benzinem, nebylo-li by ovsem vsudypritomnych narizeni a bezpecnostnich kontrol.
Jeste ze tohle nemame doma. Inu, nejak vycerpavame pouzitelne typy paliv na vareni. Zbyva nam uz snad jen ryzovice:-)