Cesta do Kazaně a parádní zastávka v centru Tatarstánu

11.7. Cesta do Kazane
Prvni cast nasi cesty po transsibirske magistrale zacina na nadrazi Kazanskaja. Je to architektonicky celkem zajimava budova. I tady, stejne jako na nadrazi Rizskaja, se nevyhneme scannerum a rentgenum.
V Moskve neni jedinne hlavni nadrazi, nybrz je jich hromada "rozsypanych" okolo centra. Ve meste jsme potkavali ruzne typy prevazne policejnich uniforem. Aparat to musi byt obrovsky. Nemuzu rici, ze by se clovek ve meste bal, spis ma strach nekde mezi zeleni vykonat potrebu, aby nebyl pokutovan ci jinak postizen:-)
Cestu do Kazane absolvujeme ve vlaku v tride Sidacnyj. Je to sezeni ve stylu autobus, jen s dostatkem mista vsude. Na 1. zastavce po asi 2h jizdy se vytvari krasny trh na perone mezi 2 vlaky. K prodeji je tu leccos, pirazky, vodka, pivo, ovoce i hotove a zabalene jidlo. Kupujeme vodku a boruvky, dostavam super bonus dzus, do ktereho hned leju cast vodky. Kvalita velmi nuzna.
Vecer roztahuju karimatku na zem do ulicky, abych celou noc bdel a cekal, kdo mi slapne na hlavu.
Rano prejizdime Volhu. Vyhoda reky tohoto typu je mimo jine ta, ze si v klidu stihnete vyndat fotak treba z uprostred batohu, otevrit okenko, nastavit kompozici a stale mate hromadu casu na foceni, nebo toceni videa:-) A to je "jen" Volha pred Kazani.

12.7. Kazan
Po prijezdu na Kazanske nadrazi se citim jako pokopan od kone. To se vsak zahy meni. Slunce pali a od rana fouka ledovy vitr, ktery cloveka vzbudi raz dva. V podchode u nadrazi maji naprosto luxusni tvarhove pirazky. Tvaroh opravdu chutna jako tvaroh, vitana vlastnost. Hlavni mesto Tatarstanu se ukazuje jako vyborny cil pro (nejen) nasi denni zastavku. Na kopci nad soutokem Volhy a Kazane se tyci bile hradby kremlu spolu s modrobilymi minarety obri mesity a zlatymi kopulemi pravoslavneho chramu. Vstupne zdarma a je opravdu na co koukat. Vse je ciste a udrzovane, za to by se nestydeli ani u nasich zapadnich sousedu.
Sestupujeme nejprv k rece Kazani, kde to na nasi strane neni na koupani, pote se otacime a jdeme do mesta. Kruceni brich krotime borscem, lagmanem, salaty, saslikem, pecenou treskou. Ceny jsou o neco nizsi nez v Moskve, ale stale zadna lace. Spalujeme si obliceje a dalsi casti tela, nakupujeme zasoby na pristi 2 dni ve vlaku a jdeme k Volze. Cestou ochutnavame chlebovy kvas (dle meho nazoru bez problemu pitny) a prochazime trznici. Vyjma nekterych cen zajimave misto. Kluci si omyvaji tela v rece, zrejme dle vzoru hinduistu v Ganze, jen ji pritom nepiji:<>) Pisecna plaz je trochu skladka na styl Albanie:)
Nejepsi pivo dneska je urcite Ziguli. Protoze si nejsme jisti ohledne piti piva na ulici, snazime se zahaneni zizne maskovat. Pri teto prilezitosti bych chtel vyzdvihnout vyrobek Sumperske firme Tilak. Bunda Storm GTX ma kapsy navrzeny pravdepodobne primo pro prenaseni (ci skryvani) i otevrenych lahvacu. Bravo:-)
Kazan urcite stoji za navstevu, ac je jen 1 noc vlakem z Moskvy, ma jisty orientalni "smrnc".
Na nadrazi nas ceka nezbytna kontrola detektorem, dnes navic s prejetim rozkroku rucnim detektorem:-) Na nastup do vlaku je lepsi si vyhradit o par minutek navic, nebot nalezeni spravneho vagonu v souprave o 18 vozech muze chvilku zabrat. Dostat 32kg kraksnu na sve misto nepotrebuje komentar.