Cesta do Sajan (pohledem nas obou)

17.7. Cesta do Sajan (pohledem nas obou)
Nocni vysadek v Sljudjance probehl bez problemu, davame si ocistnou (a to doslova) koupel v Bajkalu a jdeme chrapat pod sirakem na jeho brehu. Nasledujici den meskame bus do Mondy, svezeme se tedy alespon do Arsanu. Nas plan je presunout se do mesta Orlik, lezici v srdci rozlehleho pohori Sajany. Tam se budeme spolecne pohybovat nasledujici tydny.
V Arsanu je nam sdeleno, ze potrebujeme povoleni ke vstupu do prihranicniho pasma. Arsan byl sice fajn pro dokoupeni zasob, ale jinak je to nevzhledna vesnice (ovsem i diky tomu, ze se tu prohnala voda a zanesla ho bahnitym piskem).
Marsrut do Orliku jede zitra odpoledne, je ale nutne zamluvit si telefonicky mista. Ulohy se bravurne zhostuje Tomas.
17.7. rano chytame mistni bus hned po nakupu a tim ujizdime i smecce mistnich psu. Bus stavi na ocekavane krizovatce nacez zacina privalove chcat, schovavame se pod zkadenou zastavku od krav a cekame s dalsim z mistnich psu. Intenzita lijaku se meni na dest, proto se radostne presouvame do mistniho hostince. Polevka 75rub. a caj za 10 prijdou vhod. Hrajeme Machacka. Pred 15h se opet v desti premistujeme na jinou zastavku. Do minibusu do Orliku chybime jen my a jeden mistni, bagly jdou na strechu, prikryvame je plachtou a uz se ritime silnici. Dost to hazi, ale ruska telenovela nam dodava klidu, neb hl.hrdinka vse zvlada, tak proc ne my:<>) Prijizdime na hranice a cekame, zda nas i bez povoleni pusti dal.

Nakonec bez problemu:) Minibus nas vysel na 500 rbl. na osobu (na asi 270 km).
Orlik se na prvni pohled jevi mensi, nez je ve skutecnosti. Je tu spousta hezkych drevenych domu a mistnaku, kteri nam nabizeji odvoz dale do hor, ale za neskutecne ceny. 17 000 nebo 20 000 rub. za cca 40km jizdu terenem. Inu, komercni turistika dorazila i sem, pro nas jasna volba pokracovat pesky. Za vesnici rozkladame stan, doleha k nam disco hudba, rany do volejbaloveho mice a za tmy zvysujici se provoz.