Cestou po transsibirske magistrale

1x.7. Cestou po transsibirske magistrale
Z Kazane do Sljudjanky (Bajkal) s prestupem v Novosibirsku jedeme ve tride "plackartnyj". Jen v prvni fazi bychom meli preklenout 33 stupnu zemepisne delky. Usporadani vagonu je stejne jako v "obsij" z Litvy do Moskvy, tedy otevreny vagon s 9 "segmenty", v kazdem z nich jsou 4 postele napric a 2 na druhe strane podel. V plackartnyj ma ale kazdy sve jiste misto na spani. Nad tim vsim jsou drzaky na zavazadla. Asi pul hodiny nam trva, nez se s batozinou usadime, pote zacina chodit pani s obcerstvenim. Prodava morozenoe, pirazky a dalsi dobroty, ceny neprevysuji bezne ceny v kramech.
Behem zastavky si Lukas kupuje na perone Cak-Cak, vec vypadajici jako nudle v pytliku. Je to ovsem sladka pochutina s medem. Babuska nam kazdopadne povida ze prejet Tatarstan a neochutnat Cak-Cak by byl hrich:-)
V noci prejizdime pomyslnou hranici Evropy s Asii.
Krajina se prilis nemeni (ani k tomu nema duvod), dalo by se rici ze kdyby clovek usnul v jistou chvili na 2-3 dni, tak to posleze pri pohledu ven ani nezjisti:<>) Cestu bych nedoporucoval nekomu, kdo nema rad brizy:) Lesy stridaji louky, prilezitostne policka a postarsi i novejsi domky. Rychlost jizdy je celkem stabilni, odhadnul bych ji asi na 65 - 90km/h. Zpozdeni jsme zatim nezaregistrovali :-)
V kazdem vagone jsou 3-4 elektricke zasuvky, z toho 2 na toaletach. Vagony na useku Kazan-Novosibirsk meli klimatizaci, nicmene vzduch uvnitr je tak jako tak asi nejslabsi stranka tohoto typu cestovani.
Posuny casu me osobne cini kvalitni bordel ve vsem:-)
Oproti starsim cestopisum, ktere jsme cetli, to vypada ze obcerstveni na peronech uz zajistuji daleko casteji stanky nez "babusky". Skoda.