Francie - Savojské Alpy (Auvergne-Rhone-Alpes)

28.8.-1.9.2016
Sjezd z Galibieru na sever je příjemný. Zhruba v půlce ho přerušuje osada Valloire a krátký výjezd na Col du Telegraph. Valloire má 1300 obyvatel a 17000 ubytovacích míst pro turisty. To mluví za leccos. Následující sjezd do údolí řeky l'Arc je plný serpentin, které mě fakt baví. Kolo v nich sedí dobře i s náloží, ale lahve s vodou navíc vepředu jsou trochu znát. Spadli jsme z 2645 do 750mnm takže není divu, že mi zaléhají uši. Údolí je v těchto místech zalidněné a průmyslové, což je nepříjemná změna. Jedeme jím dnes ještě asi 20km a máme problém najít místo na spaní.

Následující den je šlapání údolím řeky l'Arc o mnoho příjemnější. Jedeme po cyklostezce a malých silnicích často ve stínu. V jednu chvíli vzduch voní jako koncem léta, ale dlouho mu to nevydrží. Teplota je ale ideální, kolem 27°C. Dáváme si každý luxusní croissant plněný ořechy, který je hoden zápisu. Shodujeme se, že se celkem výrazně změnilo prostředí. Louky jsou opět takové, jaké je známe z domova. Změnila se i výstavba, tento kraj vypadá poněkud bohatší a celkově navozuje lehce říšský (Německý, Rakouský, Švýcarský...) dojem.
Měníme duši a objevuji známky opotřebení zadního pláště. Přehazujeme ho dopředu a dopřávám mu trochu nižší tlak. Měl jsem to udělat už dříve. Také rovnou měním brzdové destičky, dozadu dávám sintrované. Později pochopím, proč je výrobce k těmto kotoučům nedoporučuje...
Přejíždíme do dalšího údolí a jedeme asi 20km do Albertville proti proudu řeky l'Isere. V Albertville máme domluveno spaní u Marie Christine. Dnes večer je to sranda, Marie nemluví anglicky a naše francouzština je omezena na množinu slov <dobrý den, děkuji, nashledanou>. Pomáhá nám překladač a hlavně to, že jsme nakonec všichni jen lidi s podobnými potřebami. Marie také jezdí rekreačně na kole, její syn pak zřejmě o něco více. Ukazuje nám na mapě trasu závodu přes 7 sedel, 350km a 12000m za 24h. Tohle určitě zkoušet nebudeme:-D

Ráno se loučíme a rozhodujeme si zajet pod masiv Mont Blancu. Stoupání začíná soutěskou řeky l'Arly. Silnice se klikatí, na jedné straně skála, na druhé betonová svodidla. Šířka je na francouzské poměry spíš skromnější. Provoz je naštěstí mírný a brzy vyjíždíme do otevřeného údolí Val d'Arly. Ždímu vycpávky v helmě.
Zastavujeme se u místní sýrárny. Bereme Fondant d'Arly, ementál a král dnešního dne, Comté (aby ne, za 20eur/kg). Pokračujeme dál údolím, místy na nás vykoukne z povzdálí masiv bílé hory. Na náměstí v Megeve obědváme bagetu se sýry a savojským vínem. Těžko to zobecňovat, ale v Provence jsme pili lepší vína. Město působí na můj vkus trochu moc říšsky.
Objíždíme kopec, jenž nám překáží ve výhledu a sjíždíme prudký úsek, kde si všímám kroucení zadního kotouče. Sintrované destičky jej zřejmě příliš zahřejou, takže se docela významně zvlní. Naštěstí se s vychladnutím vrací do roviny. Posléze opět stoupáme a přidáváme asi 250 výškových metrů. Mezi nápisy na silnici prozrazující přítomnost Tour si všímám jména "Roman" (Roman Kreuziger). Náš dnešní cíl je jasný, zakempit s výhledem na Mont Blanc. V tomto terénu to není tak snadné, neboť významnější rovina je jen dole v údolí, kde zase chybí výhled. Nakonec nacházíme pěkné místo u osady Saint-Nicolas de Véroce. Jen vyškrábat se k němu s naloženými koly nám dá zabrat.
Ze stanu je vidět SZ strana horského pásma Mont Blanc. Celý masiv se táhne v délce asi 50km na severovýchod, takže vidíme opravdu malý zlomek. Za kopcem nalevo je Chamonix, kde by bylo vidět více, ale kde by bylo určitě těžší najít místo na spaní. Dostat se odsud na italskou stranu je na kole téměř nelidské:-)
Užíváme si pohledu na ledovce a pozorujeme měnící se oblaka.

V noci je pro spánek příjemný chlad. Ráno si ještě jednou zapínáme "Mont Blanc TV". Na kole začínáme velmi prudkým sjezdem. Po hlavní silnici se potom dostáváme do Saint-Gervais-Les-Bains. Květinová výzdoba tu vévodí. Nabírám pitnou vodu zatímco Martinka nakupuje. Všímám si zubačky, která odsud jede na vyhlídku na Mont Blanc. 30 euro. Vyjíždíme údolím na severozápad a držíme se po zbytek dne řeky l'Arve. Jede se příjemně celý den. Skalnaté vrcholy lemující cestu se postupně snižují. Vyjíždíme z Alp, ale na obzoru už vidíme další horstvo. Je jím pohoří Jura, kam zamíříme později ve Švýcarsku. U místní farmy si všímáme automatů s jogurty, zmrzlinou a dokonce s ovocem a zeleninou.
Večer přichází prudká přeháňka, která mě poněkud vyvádí z pohody. Martinka se směje. Před kopcem, jenž nás dělí od Ženevy nacházíme pěkné místo pro nocleh mezi duby. Je to naše poslední noc na francouzské půdě. Před spaním volám přes skype s taťkou a pouštíme si videa a audio-deník z vandru Tomáše a Lukáše po Andách. Je to super, dost se bavíme:-) Zájemci se můžou mrknout na www.andskyvandr.9e.cz
Ráno se loučíme s Francií a přijíždíme do aglomerace Ženevy.
Hranice jsou přímo ve městě. Nikdo nás nekontroluje takže vjíždíme vstříc další zemi. Je 1.září, takže výborně splňujeme podmínku zapamatovatelnosti:-)


elektrokola