Privitani v risi stredu

14.9. Privitani v risi stredu (Cina, prov. Vnitrni Mongolsko, pohledem nas obou)
pozn. 1Yuan = 3,5Kc
Na mongolsko-cinskych hranicich stoji vlak asi hodinku na kazde strane. Vyplnujeme departure card pro mongolske pohranicniky a arrival card pro cinske. Nasleduje technicka lahudka on-line: vymena podvozku vlaku na uzsi rozchod.
Cela souprava najizdi do haly, vagony se oddeluji a vsechny jsou pomoci heveru vyzdvizeny do vzduchu. Nasledne jsou pripraveny o sirokorozchodne podvozky, koleje v hale se posunuji k sobe a jerab privazi podvozky uzsi. Ty se posunou na dana mista a vagon se na ne spusti. Cela zalezitost trva neco malo pres pul hodiny (pro soupravu o 20 vagonech). Vse bez toho, abychom museli opustit kupe. Pusobive:-)
Na nadrazi nam zahraji budovatelskou pisen na privitanou, nadrazaci zasalutuji a jedeme dal na JV. Krajina je narozdil od mongolske "vyplnena" vetrnymi elektrarnami. Jejich rozlohy jsou pro nasince nebyvale, za ty by se nestydeli ani v Nemecku.
Vystupujeme uz za tmy ve meste Jining (provincie Vnitrni Mongolsko).
Uz pri prijezdu do mesta nam trochu tuhnou usmevy, padaji brady, nekomu mozna i vlasy:-) To co nasleduje po vystoupeni z vlaku nelze nazvat jinak nez jako brutalni kulturni sok.
Na namesti pred nadrazim je vic neonovych svetel nez jsme videli za uplynuly mesic. Jestlize na mongolskem venkove jsme meli pocit "nikde neni nic", tady okamzite nabyvame pocitu vse je vsude a je toho hodne) Nasleduje chut vsecho ochutnat, protoze z vyvaroven se linou krasne rozmanite vune.
Nutno rici, ze kulturni sok je oboustranny, vetsina cinanu na nas zira, nekteri zdravi a jeden vypada skoro na infarkt. Kde se tady sakra ty bile xichty vzali?)
Jdeme mestem asi pres pul hodiny k jiz vytipovanemu parku. Norime se mezi stromy a nabalujeme na boty nanosy blata, neb je po desti. Martin je s mistem spokojen, ja zas az tak ne.. Pred sestou ranni nas budi vykriky, stekot a hlasy. Balime stan a hura do ulic. Potkavame davy cvicicich Cinanu (upozornuji, ze je nedele, brzy rano). Vysvetluje se i ranni krik, neb nekteri cvicenci mohutne trenuji i hlasivky. Pohledy jsou opet velmi zvedave, moc zapadnich turistu tu nejspis nebyva. Abychom zapadli, take si protahneme tela. Mirime na trh, kde je zirani oboustranne, tolika zeleniny velkych rozmeru jsme jeste nevideli. Trhovci si foti nas, my zeleninu. Objevuje se rada obcerstvoven, neda se odolat, do jedne zaplouvame. Ukazovacka na dobroty. Vysledek - plnene kynute testo s masem a dva ruzne salaty asi s bilou rasou,
fazolkani, okurkou a tofu. Jelikoz je pani obchodnice, zlaka nas jeste na masove kulicky a vajicka v omacce. Dostaneme chut na poradny caj, ale zapominame, ze jsme jeste v provincii Vnitrni Mongolsko. Je s mlekem a slany. Na dalsi obcerstvovaci zastavce proto do prekladace piseme, ze bychom radi zeleny caj. Nemaji. Tak tedy na nejaky napis ukazujeme...
Prinesen je nam mlecny slany caj s varenymi jahly. Je to nejlepsi vzorek, ktery jsme dopodavad pili, takze pochechtavani obsluhy neni na miste, protoze dame celou konvicku:<>) Dale zkousime velke kynute pelmene, ovsem chut Mongolska je zpet v plne krase, jsou plnene skopovym masem:)
Na nadrazi je nejprv nutne koupit si listky (zvlastni budova), s pomoci prekladace se nam dari. Pote je mi rentgenem odhalen a policii zabaven nuz, coby jasny vrazedny nastroj desitek nebohych cinanku. Zadne vysvetleni a vymluvy nepomahaji, neda se nic delat:-(