Cíle naší cesty

 

Začnu citátem od Johanna Wolfganga von Goethe

 

 

 
Dále bychom rádi:
  • přesvědčit se na vlastní kůži, jak ja ta naše planetka vlastně velká

Ačkoliv máme rádi naší českou zemičku velmi rádi, po jejích koutech budeme jezdit znovu až toho času bude méně. Stejně tak i na spoustu míst v Evropě se dá zajet i na prodloužený víkend či týden. Chtěli bychom se proto podívat spíše do míst, která jsou pro našince poněkud "z ruky". 
Aby jsme se řádně přesvědčili o rozlehlosti největšího kontinentu, plánujeme absolvovat velkou část cesty vlakem. Nezastírám, že máme tento způsob dopravy z rozličných důvodů docela rádi :-)
 
  • pobýt nějakou dobu na civilizací nedotčených místech

Bez přírody bychom tu nebyli. Pobyty mimo civilizaci pro nás představují jakousi očistu duše (méně pak už očistu těla), zároveň někdy také test psychické i fyzické odolnosti. Na nedotčenou přírodu se moc těšíme.
Schválně, zkoušeli jste někdy hledat (byť jen na mapě) pořádný kus přírody bez cest, lidí a lidských výtvorů? V Evropě se vám to povede, ve střední Evropě už to bude těžší...a u nás?
 
  • podívat se do jiných podnebných pásů

Každý den se setkáváme s plody či produkty, které by se v našich podmínkách nikdy neurodily. K snídani si udělám čaj, k obědu dostanu jako přílohu rýži a po něm si spousta z nás uvaří povzbuzovač z pražených kávových zrn. V jakých přírodních podmínkách rostou a jak žijí lidé, díky kterým si je můžeme denně dopřávat?

  • mrknout se pod střechu světa

Z důvodů jak čistě osobních - lásce k horám, tak ze zájmu o kulturu a duchovní život v tomto regionu. Alibisticky by se dalo říct: Z důvodu pozdější objektivity v posuzování velikosti hor. :-)
 
 

Plán

 
Podle hesla "Plány jsou strašáky mozků" by bylo nejlepší sbalit se a jet. Tato idea ovšem není úplně reálná. Přinejmenším zařizování víz vás pozdrží o pěkných pár týdnů. Také výpovědi ze zaměstnání a z bydlení nějaký čas zaberou. Dále zařizování náležitostí jako je cestovní pojištění, odhlášení se ze zdravotního pojištění v ČR, nebo shánění materiálního vybavení - to vše není hned.
Druhý extrém v plánování, a to sice naplánovat vše do posledního puntíku je limitován přinejmenším heslem "Člověk míní a příroda mění". Kromě toho si myslíme, že je to tak trochu vražda svobody:-)
Realita pro nás leží tak někde mezi těmito dvěma extrémy. Mít alespoň hrubý plán se ukázal být nezbytností kvůli nejrůznějším okolnostem: platnosti víz, rezervace některých jízdenek, počasí v jednotlivých lokalitách a samozřejmě minimalizace nezbytných nákladů.
 
 
Hrubý náčrt naší trasy můžete vidět tady: